(250****) Petry pohádka – Zajíc a šnek
Pohádka O šnekovi a zajícovi Ahoj, dnes mám pro Tebe pohádku o šnekovi a zajícovi. V češtině se někdy říká, že něco dělám šnečím tempem, to znamená pomalu. Někteří lidé si myslí, že je to špatně. Ale já si myslím, že šnečí tempo může být i dobré a proto jsem se rozhodla říct tuhle pohádku. Není důležité, jak dlouho jdeme, důležité je pokračovat v cestě a nezastavovat se. To cesta je radost. Byl jednou jeden zajíc a byl jednou jeden šnek. Bydleli v lese. Zajíc bydlel v noře a šnek bydlel ve své ulitě. Šnek a zajíc byli kamarádi. Ale zajíc si myslel, že je lepší, než šnek, protože je rychlejší. Vždycky šnekovi říkal: Šneku, šneku, ty jsi strašně pomalý. Já vím, že za to nemůžeš, že nemáš rychlé nohy, ale je mi Tě líto. Šnek říkal zajícovi: Milý zajíci, mě to nevadí, že nemám rychlé nohy. Umím být totiž trpělivý, když někam lezu, lezu vytrvale, až se do cíle dostanu. Jestli chceš, můžeme si dát spolu závod. Zajíc se smál a řekl: To myslíš vážně? Ty, takový pomalý šnek chceš závodit se mnou, se zajícem? Haha. Ale nakonec se vsadili, že si spolu dají závod. Trasa povede lesem a bude končit u nejvyšší borovice na kraji lesa. Domluvili se, že závod začne na jaře, protože v zimě, ve sněhu, by to nebylo pohodlné a teď byl les plný sněhu. Šnek začal na závod trénovat a každý den popolezl o malý kousek. Šnek nespěchal, ale vytrvale pokračoval, kousek popolezl, vrátil se zpátky a takto každý den. Nadešel Den D, den závodu. Tři, dva, jedna teď. Šnek vyrazil, svým šnečím tempem směrem k lesu, trasu už dobře znal z tréninku. Zajíc se jen smál a líně se protahoval. Věděl, že má času dost. Byl si jistý, že závod vyhraje. Zajíc usnul a když se probudil, šneka už před sebou neviděl. Rychle vyskočil a začal běžet. Šnek se mezitím dostal až skoro k borovici a cílem prolezl těsně před zajícem. Šnek vyhrál. Zajíc se na sebe zlobil, ale pochopil, že šnek si vítězství zasloužil. Od té doby se mu už nikdy nesmál. V češtině někdy říkáme, že “trpělivost přináší růže”. Pro šneka byl důležitý proces, cíl byl bonus. Po cestě šnek viděl hodně zajímavých věcí, setkal se s jinými šneky a lesními zvířaty, viděl hodně kytek a krásnou přírodu. Měl čas přemýšlet a u toho pořád pokračoval v cestě. To cesta mu dělal radost. Byl šťastný. Zajíc nic z toho neviděl, protože spěchal. A co Ty? Také někdy moc spěcháš nebo si umíš život užívat? Jestli se ti pohádka líbila, poslouchej dál podcast slowczech. Připravujeme pro tebe další pohádky. Určitě se taky podívej na nabídku našich specálních lekcí, jako je například WhatsAppový kurz, který nikde jinde nenajdeš a kde se naučíš komunikovat a chatovat jako rodilý mluvčí. Všechny informace najdeš jako vždy na www.slowczech.com