(14) Rozhovor mezi chlapy

Petr a Kuba spolu studovali na vejšce. Je to ale už pár let. A teď se náhodou potkali v kavárně asi 200km od města, kde dříve studovali. Kuba: Jé, nazdár, co tu děláš?  Petr: No čau! To je ale překvapení! Já se tu mám za chvíli sejít s mou přítelkyní. A co ty? (Im meeting my GF…)  Kuba: No to je teda náhoda, to ti povim. Já si jen du počíst noviny, mam chvíli volno. (let me tell ya) Petr: Rád tě ale vidim, čeče! To teda! Řekni mi, jak se ti daří? Kde teď makáš? (makat = pracovat) Kuba: Pamatuješ si, jak sem už během vejšky chtěl jít do armády? Petr: No jasně, to si pamatuje snad každej, kdo tě zná! Kuba: No, tak makam u letectva, lítam skoro pořád. Petr: Panejo, splnil sis sen! To vobdivuju! Kuba: Jo, sem děsně spokojenej, je to bezva práce. Nenudim se, každej den je jinej, pořád sem někde jinde,… A co ty, no povídej!? Petr: No, hele, pamatuješ si na tu blondýnu z prváku? Kuba: Jo, s těma velkejma prsama? Petr: Haha, jojo, přesně tu. No, tak s tou mám teď dvě děcka. Kuba: No gratuluju, brácho! To je úžasný! Jak se menujou? Petr: David a Jindra, dva kluci. Kuba: Třeba taky jednou pudou do armády, hah ! Petr: No, uvidíme! Hele, musim letět, dej mi číslo, zavoláme si a něco podniknem! (gotta go + let’s set something up) Kuba: Jo, super nápad! Čus *** Feel free to check the Word version where you can clearly see all the “mistakes”/spoken language words: And now the correct version with some explications: Vaše Eliška ©SlowCZECH