(081) Ať se děje cokoli, je to dobře.

Ahoj! Dnes mám pro vás krátký příběh z portálu pro dobrou náladu ProNáladu.cz.  Příběh se mi velice líbí a věřím, že i vám se zalíbí. Napište mi, co si o něm myslíte a také jaké ponaučení si z něj můžeme vzít. Jeden africký král měl od dětství blízkého přítele. Přítel měl zvláštní zvyk: ať posuzoval jakoukoli situaci, v níž se v životě ocitl, ať už byla kladná nebo záporná, vždycky říkal: „To je dobře!“ Jednou byl král na lovu. Jak bylo zvykem, přítel mu připravoval a nabíjel zbraně. Toho dne však zřejmě udělal něco špatně, protože když si král od něj vzal jednu ze zbraní a vystřelil, utrhlo mu to palec na ruce. Přítel se na to díval a jak měl ve zvyku, pronesl: „To je dobře!“ Král odpověděl: „Ne, to není dobře!“ A přikázal, aby přítele zavřeli do vězení. Uplynul asi rok. Král byl opět na lovu, v krajině, kde jak se domníval, se mohl pohybovat zcela bezpečně. Avšak zajali ho lidojedi a spolu se všemi lidmi jeho průvodu ho odvedli do své vesnice. Králi svázali ruce, připravili hranici dřeva, stranou zarazili kůl a krále k němu přivázali. Když pak ke králi přistoupili a chystali se rozdělat oheň, všimli si, že mu na ruce chybí palec. Byli pověrčiví a nikdy by nesnědli někoho, jehož tělo bylo jakkoli poškozeno. Rozvázali králi ruce a propustili ho. Po návratu si král připomněl důvod, pro který přišel o palec a začalo ho trápit svědomí, jak naložil se svým přítelem. Hned se vydal do vězení, aby si s ním promluvil.. — Měl jsi pravdu – řekl mu. Bylo dobře, že jsem přišel o palec. A vyprávěl mu všechno, co se sběhlo. — Opravdu moc lituju, že jsem tě dal zavřít. Bylo to ode mě špatné. — Ne – řekl přítel – bylo to dobře! — Cože? Copak je dobře, že jsem nejlepšího přítele rok věznil? — Kdybych nebyl ve vězení, byl bych tam býval s tebou. Vaše Eliška ©SlowCZECH